V neděli 23. října se konalo druhé kolo České Powerchair Hockey ligy. Tentokrát se zápasy odehrály ve sportovní hale Diplomat v Piešťanech na Slovensku. Pořadatelský tým BlueSky Butterflies Bratislava se sice České ligy účastní už čtvrtou sezónu, ale kvůli pandemii koronaviru v předchozích letech jsme si na Slovensko přijeli zahrát poprvé. Slováci pojali toto kolo jako samostatný turnaj a pořadatelská premiéra se jim vydařila.
Bratislavský tým nemohl přijet na první kolo, které se konalo v září v Praze, a tak se vzájemné zápasy musely odsunout a místo nich jsme na prvním kole museli odehrát dva zápasy s týmy New Cavaliers a Indians. Proti týmu New Cavaliers, který jsme v loňské sezóně v Play-off nakonec porazili, se nám ale nedařilo a oba zápasy jsme v září prohráli (4:5p a 5:8). Určitou roli v tom hrály technické problémy vozíku našeho nového kapitána Standy a zapojování nováčků do týmu. Pak jsme odjeli na mezinárodní turnaj v italském Miláně, kde se nám ale také vůbec nedařilo. Prohráli jsme všechny zápasy, a ač byli naši soupeři velmi silní, tak jsme ale nebyli spokojeni s naší hrou. Až vysoká herní úroveň tohoto turnaje ukázala, kde vznikly v naší hře problémy, a kde máme rezervy. Výpadek dlouholetého hráče naší základní sestavy a jeho specifické hry měl na hru celého týmu ale i na individuální hru hráčů, kteří byli přímo sehraní právě s tímto hráčem, větší dopady, než jsme si mysleli. K tomu tu byla absence dalšího stálého hráče, nováček týmu a změna pozice brankářky na téčko a s tím spojený jiný systém hry na dvě téčka. Prostě na první pohled malé změny, které ale vlastně měly velký dopad, a všechny souvislosti nám došly právě až v Itálii. Když jsme ale věděli, kde je problém, bylo snazší na něj zareagovat. Už poslední zápas na turnaji byl lepší, a pak nás čekalo ještě dost práce. Doufali jsme, že i na lize už se změny projeví.
První zápas jsme hráli proti plzeňskému týmu Sk Indians. Jejich prořídlou soupisku z prvního kola, kde se týmu zrovna moc nedařilo, posílil Vašek Uher, který kdysi založil tým New Cavaliers, ale před pár lety pověsil náš sport na hřebík. Indiánům tento zkušený hráč pomohl a jejich hra se o poznání zvedla. I přesto, že se soupeři podařilo na naši bránu vystřelit jen dvakrát, a gól z toho nepadl, tak hra vypadala mnohem lépe, a všichni jsme si zahráli. Skóre otevřel až ve čtvrté minutě Lukáš po asistenci Standy a tuto situaci si pánové zopakovali i v minutě šesté. Na 3:0 zvýšil až v desáté minutě Standa po asistenci Honzy a do konce prvního poločasu už se skóre nezměnilo. Druhý poločas byl bezbrankový až do času 20:56, kdy se trefil sám Standa. Pak ale Indiáni trochu víc otevřeli hru a umožnili nám rychlejší přechod do útoku. Na 5:0 zvýšil v čase 25:16 opět Standa po asistenci Honzy. Zhruba o minutu později Standa přihrál Pavlovi F. na 6:0. Na další gól se čekalo skoro dvě minuty – Standa s asistencí Honzy a gól na konečných 8:0 padl až na samotném konci zápasu – 29:55. Z naší strany letělo na soupeřovu bránu hned 22 střel.
Naším druhým soupeřem byl náš hlavní ligový rival – New Cavaliers Praha. Jak jsem již psala, loňské Play-off jsme nakonec vyhráli, i když Kavalíři vyhráli základní část sezóny, a v této sezóně jsme první dva vzájemné zápasy také prohráli. Tým New Cavaliers se prostě po návratu hráče Jiřího Táborského mladšího do jejich sestavy stal pro nás opět konkurenceschopný a naše vzájemné zápasy jsou opět napínavá výzva. Ani dnes tomu nebylo jinak. Utkání začalo ve vysokém tempu. První gól se podařilo vstřelit ve druhé minutě soupeři, ale Standa za půl minuty vyrovnal. Trvalo to 20 vteřin a soupeř opět o gól odskočil. Vyrovnávací gól na 2:2 padl až v sedmé minutě a trefil se opět Standa. Na začátku třinácté minuty si Kavalíři vzali Time-out a ještě v téže minutě opět odskočili na 2:3. Ve čtrnácté minutě se ale trefil Lukáš po asistenci Standy a bylo opět srovnáno. 3:3 byl i konečný výsledek po prvním poločase. Jestli byla první polovina zápasu vypjatá a napínavá, tak druhá polovina byla snad ještě ve větším tempu. V čase 16:11 se navíc opět trefil Lukáš, tentokráte po asistenci Pavla F. a ujali jsme se těsného vedení 4:3. Soupeř začal víc tlačit, ale my jsme nechtěli udělat chybu. Kavalíři si v čase 17:35 vzali oddechový čas na poradu, protože i přes řadu šancí se jim nedařilo změnit skóre a tím i vývoj zápasu. Naštěstí se jim to už do konce zápasu nepodařilo. A musíme zde vyzdvihnout i skvělý výkon naší brankářky Kristýny, protože na naši bránu mířilo minimálně 26 střel, které sčítači zaznamenali, a opravdu to v bráně neměla vůbec snadné. My jsme na soupeřovu bránu vystřelili jedenáctkrát a naštěstí za brankářku soupeřů se dostal ten jeden gól navíc. Oba týmy ze sebe vytáhly to nejlepší.
Naším posledním soupeřem dne před dalekou cestou zpátky do Prahy byl pořadatelský tým BlueSky Butterflies Bratislava. Na hru Slováků jsme byli zvědaví – na prvním kole v Praze nebyli, takže naposledy jsme se utkali na čtvrtém kole v dubnu. Tento tým se pořád zlepšuje, přes sociální sítě jsme navíc zaznamenali, jak pilně trénují, přichází jim noví hráči a postupně získávají sportovní vozíky. S tréninkem jim navíc pomáhá trenér slovenského parahokeje. A na jejich hře to bylo opět znát. Sice jsme je porazili 11:0, a našeho kapitána Standu nechala trenérka tentokráte sedět na lavičce, ale třeba tým Indiánů potrápili dost, ještě v poločase bylo skóre 2:2. Nad Kavalíry dokonce vedli 1:0 prvních osm minut zápasu. Jejich hře, která je od začátku budovaná na technice a dobré taktice už opravdu chybí jen ta větší rychlost, kterou získají nejen sportovními vozíky, ale hlavně větší herní praxí. První polovinu zápasu jsme měli na hřišti převahu, i když se nám přes dobrou obranu soupeře podařilo dát jen čtyři góly. Třikrát se trefil Lukáš, jednou s asistencí Pavla F. a jednou se trefil Pavel F. s asistencí Honzy. Na naši bránu, kde tentokrát Kristýnu vystřídala Jana letěla asi jen jedna střela. Ve druhé polovině se ale začalo mnohem víc hrát. Slováci, jako by se otrkali, šli více dopředu, a využívali chyb našeho týmu. Naši hru poněkud rozhodili, ale zároveň se nestíhali tak precizně vracet do obrany. Postupně se nám podařilo přidat dalších sedm gólů, ale byla to práce. Třikrát se trefil Honza, jednou s asistencí Lukáše, dvakrát Lukáš (po každé asistoval Honza) a dvakrát Pavel F. (také s asistencemi od Honzy). Jenže ke střelám se dostal i soupeř – sčitatelé těch střel zaznamenali šest, ale myslím, že těch dorážek tam bylo víc a žádný gól z toho nepadl jen se štěstím. My jsme na soupeřova brankáře poslali střel 30.
Na druhém ligovém kole jsme tedy všechny zápasy vyhráli a snad to znamená obrat k lepšímu v naší celkové hře. Děkujeme naší trenérce a všem našim asistentům, řidičům a fanouškům. Děkujeme Slovákům za skvěle uspořádané ligové kolo a těšíme se na další setkání.