16 Jana Stárková

Datum a místo narození: 16. 2. 1985, Praha
Místo bydliště: Praha
Členství od: 2009
Vozík: Quickie Jive M Sport

K florbalu mě přivedla moje kámoška Iva, když mě po delší době našla na facebooku. Bylo to na začátku roku 2009. Po krátkém oťukávání mě tento sport chytnul, vstoupila jsem do klubu a tým mě hned v létě vzal na dva turnaje do Německa. Na začátku roku 2010 se mi podařilo sehnat peníze na vlastní sportovní vozík. Na posledním kole ligového ročníku 2010 jsem se úplnou náhodou dostala do role brankářky a tato pozice mi už zůstala. A teď už hraji dokonce na svém druhém sportovním vozíku, a i po letech mě PH nepřestalo bavit.

Zkušenosti v EWH

Mistrovská soutěž ČR
– Medicco EWH liga 2009
– Česká EWH liga 2010, Česká EWH liga 2011, Česká EWH liga 2012, Česká EWH liga 2013, Česká EWH liga 2015/2016, Česká Powerchair Hockey liga 2016/2017, Česká Powerchair Hockey liga 2017/2018, Česká Powerchair Hockey liga 2018/2019, Česká Powerchair Hockey liga 2019/2020

Mezinárodní turnaje v ČR
– 2. Prague Cup 2011, 3. Prague Cup 2013, 4. Prague Cup 2015, 5. Prague Cup 2017
– Feel the power 2011, Prague Powerchair Open 2014, Prague Powerchair Open 2015, Prague Powerchair Open 2016, Prague Powerchair Open 2017, Prague Powerchair Open 2018
– 1. MINI Prague Cup 2014, 2. MINI Prague Cup 2019

Mezinárodní turnaje v Německu
– 19. Munich Cup 2010, 20. Munich Cup 2012
– 6. EuroCup 2009, 7. Euro-Cup 2011, 8. Euro-Cup 2013, 9. Euro-Cup 2015, 10. Euro-Cup 2017
– 1. Champions Cup 2009, 2. Champions Cup 2011

Mezinárodní turnaj ve Švýcarsku
– 7. Zuri-Turnier 2012, 8. Zuri-Turnier 2014, 9. Zuri-Turnier 2016, 10. Zuri-Turnier 2018

Mezinárodní turnaj v Nizozemsku
– 2. mezinárodní turnaj v Eindhovenu 2013, 5. mezinárodní turnaj v Eindhovenu 2019

Reprezentace
– Turnaj čtyř národů 2013 ve Švýcarsku
– Kvalifikační turnaj na ME 2019 v Česku

Rozhovor z bulletinu 17. 12. 2012

Zaujalo tě EWH hned nebo až později?
EWH mě zaujalo hned. Přijela jsem na první trénink a od té doby jsem nevynechala téměř žádný. Zůstala jsem i přesto, že zpočátku jsem hrála na svém starém vozíku a s hokejkou a vůbec mi to vlastně nešlo.

Co přesně tě na tom baví?
Baví mě být brankář. Konečně jsem našla své místo. Baví mě náš tým, jak držíme spolu. Samozřejmě i hra samotná. Baví mě, že dělám něco, co se od člověka na vozíku pořád ještě neočekává.

Co na to říká tvé okolí, přátelé a rodina?
Rodina to vzala jako fakt. Prostě teď hraju florbal. Podporují mě, ale na zápasy nechodí. Přátelé mi fandí, chodí i na některé zápasy, a okolí je většinou fascinované :)

Jaké akce tě nejvíce baví?
Nejvíce mě asi baví zahraniční turnaje, i když je to pro mě i stres, jelikož jsem takový anglic-ký „mluvčí“ týmu. Ale i to mě vlastně baví, ta organizace a komunikace. Zahraniční turnaje mají úplně jinou atmosféru, dostanete pocit opravdovosti, že to, co děláte, je skutečně sport. To mi v ČR občas chybí.

Kde už jsi všude s týmem byla, jaké jsi tam získala zkušenosti a kam se chystáte?
No, to už je celkem dlouhý seznam. Byla jsem na šesti turnajích v Německu (dvakrát v Güstrow, Weinheimu a Mnichově) a letos poprvé na švýcarském turnaji v Zurichu. Odvezla jsem si přede-vším dojem profesionality zahraničních týmů, ale i všech kolem nich. Příští rok se chystáme opět do Güstrow, Weinheimu a nově do Nizozemí.

Co považuješ za svůj největší úspěch?
Největší úspěch pro mě je titul pro nejlepší brankářku České EWH ligy 2011 a 2012. Ale i to, že jsme se loni a letos s týmem stali Mistry ČR.

Co bys potřebovala ještě zlepšit?
Snaha o sebezlepšení by nikdy neměla ustat. Můj největší problém je asi moje hlava – nepropadat stresu a nepřestávat se soustředit.

Jak vidíš svou budoucnost v EWH?
Vzhledem k tomu, že mě to pořád baví, tak pokud si mě tým nechá, v blízké ani střední budoucnosti se nechystám skončit. Jako bran-kář se chci ještě zlepšit.