V sobotu 27. května se v Praze ve Sportovní hale na Třebešíně konala zásadní sportovní akce ligové sezóny 2016/17 – závěrečné kolo Play-off. Čtyři kola základní části byly za námi a Jaguáři stejně jako loni vévodili tabulce. Základní část s přehledem vyhráli. Stejně jako loni. Ale aby získali pohár a titul Mistrů ČR, museli vyhrát i závěrečné Play-off. A to loni k překvapení všech nezvládli. Očekávání a tlak tak byl snad ještě větší a zároveň jsme se museli snažit si ho nepřipouštět, protože to bylo právě to, co nás loni tu trofej stálo. Jenže to se lehce řekne.
Na základě zkušeností z loňska se pravidla letošního Play-off kola trochu změnila. Jde už o samotný princip Play-off, do kterého mají postoupit první čtyři týmy po základní ligové části a hraje první se čtvrtým a druhý se třetím – vítězové těchto zápasů si posléze zahrají finále. Tak se hrálo loni. Jenže vzhledem k tomu, že v České lize jsou jen čtyři týmy a do závěrečného kola tak postoupí všichni bez ohledu na výsledky v celém roce, systém Play-off ztrácí význam a důležitost celoroční práce a snahy se maže. Letos se tedy systém změnil – postoupili všichni, ale aby měly výsledky ze základní části nějaký význam, hrál první s druhým rovnou o titul, ale na dva vítězné zápasy a stejně třetí se čtvrtým o celkové třetí místo.
Druhým týmem po základní části byl stejně jako loni tým New Cavaliers. Čekaly nás tedy minimálně dva společné zápasy velkého finále. O třetí místo si zahrál zatím třetí tým SK Indians se čtvrtými Red Dragons.
Den zahájily právě týmy Indiánů a Red Dragons svým prvním zápasem. Ten naprosto přesvědčivě ovládli plzeňští Indiáni (12:1), kteří jen potvrdili své velké zlepšení z poslední doby. A pak už nás čekal první zápas s Kavalíry. Snažili jsme se setřást nervozitu a držet předem danou taktiku, která se nám velmi osvědčila proti silným týmům na nedávném Prague Cupu. První gól dal Standa už ve druhé minutě zápasu, ještě po jednom přidal, stejně tak i Honza a Denis, než se v desáté minutě poprvé trefili Kavalíři. Do konce první poloviny Standa s asistencí Honzy ještě zvýšil na 5:1. Na začátku druhé poloviny zvýšil na 6:1 Denis (asistence Standa) a Kavalírům už se podařilo snížit jen na konečných 6:2. Kavalíři na naši bránu vystřelili hned 19-náct střel, ale do brány se dostaly jen dvě. Zafungovala skvělá obrana, takže pro brankáře už bylo snadnější méně nebezpečné střely zneškodnit a získat tak míček pro náš tým. Na soupeřovu bránu naopak letělo „jen“ 11-náct střel, ale brankářka na ně často byla úplně sama. Proto byla naše střelba více úspěšná. První zápas jsme tedy zvládli, ale bylo nám jasné, že ten druhý bude těžší.
Na hřišti nás opět vystřídal zápas o třetí místo a ani tentokrát Indiáni neponechali nic náhodě. Vyhráli 13:3 a dvěma vyhranými zápasy tak získali celkové třetí místo. Gratulujeme. Z vývoje posledních zápasů je jasné, že nás v příští sezóně čeká velmi silný soupeř, který bude sahat po těch nejvyšších příčkách.
A pak už jsme se vrátili na hřiště zase my a Kavalíři. Pokud Kavalíři chtěli získat titul, museli vyhrát, srovnat stav vyhraných zápasů a rozhodnout ve třetím zápase. To jsme samozřejmě nechtěli dopustit, ale bylo jasné, že tento zápas bude ještě vypjatější. A to také byl. Skóre opět otevřel Standa, ale až ve čtvrté minutě. V šesté zvýšil na 2:0, ale v deváté snížila Markéta Petráčková na 2:1. Před koncem první poloviny navýšil Standa ještě na 3:1. Ve druhé půlce Kavalíři zvýšili tlak a my se potýkali s nervozitou. Našim střelcům už se nepodařilo trefit soupeřovu bránu, ale naštěstí se to až do posledních minut i přes šance nepovedlo ani nervóznímu soupeři. Až ve 27-mé minutě se po asistenci Tomáše Suchého trefila opět Markéta Petráčková. Poslední dvě minuty byly pekelné, ale podařilo se nám je ustát a vyhrát těsně 3:2. Na naší branku tentokrát letělo ještě více střel – 25, a na soupeřovu ještě méně – 9. Oddechli jsme si nesmírně. Historie se neopakovala a my se mohli znovu radovat z titulu.
Závěrečná večeře a slavnostní vyhlášení už byly jedna velká oslava titulu a euforie z uvolněného napětí, jak to tentokrát dopadne. K poháru za celkové vítězství a titulu Mistrů ČR se opět přidaly i ceny individuální – nejlepšího brankáře s úspěšností 82 % získala Jana Stárková (z úspěšnosti 91 % na kole Play-off měla velkou radost a je to výzva do další sezóny), nejlepšího střelce i nejlepšího hráče Stanislav Cimpa (71+13). Titul pro nejlepšího hráče s T-stick hokejkou získala Jitka Kodadová z týmu SK Indians, ale naše kapitánka Iva Zemková byla hned druhá. Denis (33+14) byl třetí nejužitečnější hráč. Nejspíš by uhájil místo druhé, kdyby kvůli nemoci nemusel vynechat čtvrté kolo. Stejně jako Iva. Honza za sezónu nastřílel 7 gólů a na 8 nahrál. A neztratil se ani Pavel. Kristýna byla ve své první sezóně druhá nejlepší brankářka ligy. A hlavně – náš tým odehrál skvělou sezónu jako celek, co drží spolu.
Kromě toho, že si náš tým rozumí jak herně na hřišti, tak mimo něj, pravidelným tréninkům, zkušenostem z turnajů a hlavně odhodlání a motivaci se stále zlepšovat, vděčí náš tým za zisk již třetího titulu naší trenérce Andree. Andrea nám věnuje svůj čas a trenérské zkušenosti a dovednosti. Kromě toho, že s námi jezdí na ligu, turnaje, soustředění a vůbec všechny florbalové akce, vede i tréninky, které jsou každý týden. Poctivě s hráči piluje techniky a učí nás nové taktiky. Bez trenéra by to nešlo a Andrea je skvělý trenér.
A tradičně děkujeme také všem našim pomocníkům a asistentům, bez kterých bychom sportovat také nemohli. Jmenovitě za doprovod a asistenci na ligových kolech děkujeme Matějovi, Jendovi, Ivě, Bobovi, Mirkovi a Janě. Děkujeme i všem fanouškům a podporovatelům. Těšíme se na další ligovou sezónu.