V sobotu 10. září se ve Sportovní hale TJ Lokomotiva v Plzni konalo první kolé nové sezóny 2022/23. Podzimní část jsme bohužel museli zahájit bez slovenského týmu Bluesky Butterflies, který nemohl přijet kvůli různým zdravotním komplikacím několika svých hráčů – tentokrát to ale už nebyl Covid a doufáme, že do toho letošního ročníku už zasahovat nebude. Začátek sezóny byl tedy trochu nešťastný – čekali nás dva soupeři – domácí SK Indians a New Cavaliers – a dva zápasy s každým. To pro nás fakticky znamená, že odehrajeme půlku základní části ligy v jeden den. A to je prostě vždy trochu loterie – to už jsme si ověřili loni, kdy se kvůli covidovým výpadkům na třetím kole také dohrávaly ještě zápasy za kolo druhé. Stačí potom nějaký výpadek, změna v týmu nebo technická závada a stojí vás to dvakrát víc, protože chybí ten čas mezi jednotlivými koly, abyste se s případnou novou situací dokázali vyrovnat či se přizpůsobit. Ale to se prostě nedá nic dělat.
Asi největší změna v našem týmu v této sezóně je změna kapitána – naší skvělou kapitánku Ivu po mnoha letech v této pozici vystřídal Standa. Iva náš tým vedla dlouho a moc dobře, ale cítila, že už je čas na změnu a zase to „břímě“ předat někomu dalšímu. Standa už několikrát dokázal, že tým vést dokáže, a navíc Iva rozhodně nekončí a z hřiště nemizí. Jaguáři děkují. Další změna u nás v týmu je odchod Jany po deseti letech z brány – stala se aktivním hráčem v poli – prý nikdy není pozdě na to změnit kariéru, říkala trenérka. :) Jana do této pozice „byla vhozena“ už na květnovém turnaji v Eindhovenu, kdy sestavou našeho týmu zamíchala klasifikace hráčů, ale teprve na konci léta jsme začali zkoušet jiné taktiky s hrou dvou aktivních hráčů s T-stick v poli. Navíc stále probíhá začleňování Pavla Floriana jakožto nejnovějšího hráče Jaguars do hry týmu – ještě musí získat potřebnou sebedůvěru a jistotu. Prostě jako každou sezónu, tak i letos Jaguáři začali s něčím novým, chceme se pořád někam posouvat a zkoušet nové věci. První kolo tak pro nás bývá takovým testem.
Naším prvním soupeřem dne byli domácí pořadatelé SK Indians. V týmu Indians přes léto také došlo k nějakým personálním změnám a na prvním kole jim chyběl jejich kapitán Jan Vaněk. Jaguárům v sestavě zase chyběl Denis. Zápas jsme začali v naší nové sestavě – Kristýna v bráně, Iva a Jana jako „téčka“ v poli a k tomu s hokejkou Standa a Lukáš. A fungovalo to. Brzy jsme vedli už 4:0 (1:17 – Standa, 2:58 – Lukáš, 4:23 – Standa a 5:46 – Lukáš, Standa) a kapitán mohl vystřídat. Další gól dal Lukáš až ve dvanácté minutě, ale kluci se sladili a ve třinácté minutě přidal po asistenci Honzy další gól. Na 7:0 v čase 13:01 zvýšil Pavel Florian svým vůbec prvním gólem v ligové soutěži. Gratulujeme a je nám jasné, že to je teprve začátek. Na konci 14. minuty přidal další gól Lukáš, stejně jako o minutu později s asistencí Honzy a v čase 20:17 s asistencí Pavla Floriana. Na konečných 11:0 uzavřel skóre Honza. Naše brankářka Kristýna musela zasahovat jen sedmkrát a žádná střela se do naší brány nedostala. Na soupeřovu bránu letělo hned 31 střel.
Druhý zápas sliboval větší napětí vzhledem k průběhu loňské sezóny. Naším soupeřem totiž byl tým New Cavaliers, který loni vyhrál základní část ligové sezóny, když nás dokázal porazit na třech kolech ze čtyř (4:3 v prodloužení na prvním kole a 6:2 a 5:3 na kole třetím, kde se dohrával i zápas za kolo druhé). Čtvrté kolo jsme ale dokázali vyhrát my – 10:8 a nejspíš jsme otočili kormidlo na svoji stranu, protože jsme zvládli lépe i oba zápasy rozhodujícího Play-off (6:5 a 9:6) a zvládli tak obhájit titul mistrů. Byli jsme zvědaví, jak budou naše zápasy vypadat v nové sezoně. A opět přišel rychlý, vyrovnaný a vypjatý souboj. Začali jsme v naší nové sestavě se dvěma aktivními téčky. Skóre zápasu sice v čase 1:18 za Kavalíry otevřel Jirka Táborský ml., ale pak jsme se sehráli a přišli tři góly z naší režie – Standa po asistenci Ivy (1:36), a dvakrát Lukáš s asistencí Standy (3:45 a 4:39). Jenže pak Standovi začal zlobit vozík a musel střídat. Kavalíři asi vzali oddechový čas a ve čtrnácté minutě snížili na 3:2. Ve druhém poločase jsme se dlouho drželi, až se ve 26. minutě podařilo Kavalírům vyrovnat. V čase 28:34 dokonce Jirka zvedl skóre na 3:4 po trestném střílení. Na konec zápasu se ještě vrátil Standa a na začátku poslední minuty vyrovnal na 4:4. Šlo se do prodloužení, ve kterém dali Kavalíři do půl minuty gól ze samostatného úniku, do kterého se dostali po nešťastném odrazu před naší brankou. Na naší bránu letělo za celý zápas 24 střel, my jsme soupeřovu bránu ohrozili jen patnáctkrát.
Vzápětí nás čekal druhý zápas s Indiány. Průběh zápasu se nijak nelišil od zápasu předchozího. Vyhráli jsme 13:0. Sedm gólů dal Lukáš (pětkrát mu asistoval Standa a dvakrát Pavel F.), pětkrát se trefil Standa (jednou mu asistovali Lukáš i Pavel F.) a Pavel F. si po asistenci Standy připsal jeden gól. Naše brankářka Kristýna tentokrát opravdu neměla moc práce, protože Indiáni na naši bránu vystřelili jen jednou. My jsme na bránu soupeře poslali 38 střel.
V posledním zápase dne nás opět čekali Kavalíři. Zase jsme začali se stejnou taktikou, když to na začátku našeho prvního střetnutí fungovalo. A fungovalo to i tentokráte. Skóre zápasu otevřel Lukáš po asistenci Standy v čase 2:27. Ve čtvrté minutě na 2:0 zvýšil Standa. V páté minutě se sice Kavalírům podařilo snížit na 2:1 jenže vzápětí jsme opět odskočili na dvougólový náskok po trefě Lukáše s asistencí Standy. Soupeř nebyl schopný vyzrát na naši taktiku a v desáté minutě dokonce Standa zvýšil na 4:1. Jenže pak jako by se opakoval scénář ze zápasu prvního – Standa musel kvůli vozíku střídat a Kavalíři si vzali oddechový čas. Do konce prvního poločasu soupeři snížili na 3:4. Druhý poločas jsme zahájili nešťastným vlastním gólem a bylo srovnáno. Pak se naše hra začala pomalu rozpadat, byli jsme nedůrazní a soupeř nás přehrával. Do začátku 27. minuty, kdy se trefil Lukáš, dokázali odskočit o tři góly. 5:7. Posledním gólem zápasu skóre upravili na 5:8. Zajímavé je, že podle zapisovatelů na obě brány letěl totožný počet střel – 20.
První kolo tak pro nás bylo plné zvratů a překvapení. Každopádně nám ale dává velkou naději do zbytku sezóny, protože jsme si ověřili, že nové sestavy a taktiky fungují dobře, jen je třeba je tréninkem usadit, aby se posílila sebedůvěra našich hráčů. Pokud nás nebude zrazovat technika, mají Jaguáři dobře našlápnuto. Největší překvapení, nebo takový skokan roku, byl Lukáš, který se s devatenácti góly stal nejlepším střelcem kola (třetí místo v kanadském bodování). Loni dal 25 gólů za celou sezónu. Standa byl s 11 asistencemi nejčastěji asistujícím hráčem a v kanadském bodování zatím obsadil druhé místo za Jirkou Táborským ml., což je dobré, vzhledem k tomu, že se na hřišti tentokráte zas tak moc neohřál. Stále ještě nováček Pavel F. obsadil v kanadě s šesti body šesté místo, Honza se třemi body osmé a desítku uzavírá Iva s jedním bodem. Nejlepší brankářkou kola byla se 75 % Kristýna. Na hřišti se ukázali a prosadili i naši dva „téčkaři“ Pavel Š a Radim.
Děkujeme naší trenérce, která se nám věnuje a pořád vymýšlí nové věci, a jak se posunout dál. Děkujeme i asistentovi trenéra Matějovi a celému našemu realizačnímu týmu, bez kterého by to nešlo.