Rok 2017 právě končí, a to je vždy čas na ohlédnutí a hodnocení. A v týmu Jaguárů to není jinak. Jaký byl rok 2017 pro náš tým? Přinesla nám ona sedmička štěstí a úspěch?
Dá se říct, že právě skončený rok úspěšný byl. V jeho první půlce jsme úspěšně uzavřeli sezónu 2016/17, když jsme zvládli vyhrát závěrečné kolo Play-off, a tím se stali opět Mistry. A po druhé půlce roku máme dobře našlápnuto k obhajobě titulu – vyhráli jsme obě podzimní kola. Vše se opět uzavře až v půlce roku příštího. Kromě titulu Mistrů náš tým pobral i několik individuálních cen. Cenu pro nejlepšího střelce a cenu pro nejlepšího hráče získal Standa a cenu pro nejlepší brankářku Jana. Co pro nás znamenají individuální ceny? Že mají slovo „individuální“ jen v názvu. Náš sport je kolektivní a bez týmu by člověk na hřišti nedokázal vůbec nic. Standovi by spoluhráči neudělali prostor, aby měl kudy střílet góly a bez jisté obrany by se taky na soupeřovu bránu soustředit nemohl. Spolehlivá obrana zase dává šanci brankáři na úspěšné zákroky. Není nic horšího, než nechat tam brankáře samotného, takže si na něj soupeř může dovolovat ze všech stran. Takže týme, díky. Pro mě jsou to ceny týmové.
V lize nám nejde jen o vítězství, ale hlavně o hru. A aby byla zajímavá, nesmí být pořád stejná, což je těžké, když máme dlouhodobě jen čtyři týmy se stále stejnými hráči, kteří si maximálně vymění po sezóně dres. Proto své naděje upínáme na rozvoj Powerchair Hockey na Slovensku, doufáme v obnovení snah v Brně, a máme radost z nového zájmu v Jižních Čechách. Jen noví hráči a nové týmy udělají tento sport více zajímavým.
Pro tým Jaguárů byla vždy důležitá účast na mezinárodních turnajích. Právě kvůli úniku ze stereotypu malého českého prostředí a srovnání se se zahraniční hrou, která se pořád mění a vyvíjí. Každý mezinárodní turnaj a zápas s týmem z ciziny přináší novou motivaci a inspiraci. Účast na mezinárodních turnajích v zahraničí je však dost nákladná. I v roce 2017 jsme ale měli příležitost srovnat se s týmy, se kterými se potkáváme maximálně jednou za rok, pokud vůbec. A to hned na třech mezinárodních turnajích – dva se konaly v Praze a jeden v Německu.
Pátý Prague Cup pořádal v květnu náš klub. Je to ideální spojení – mezinárodní turnaj a koná se v Praze. Sice nám přináší starosti s organizací, kterých je kolem takového turnaje dost, ale za tu možnost hry a dobrého pocitu, když se vše podaří a týmy jsou spokojené, to stojí. A to se letos zase povedlo. Přijelo pět zahraničních týmů a doplnily je tři české. Tým Jaguárů se umístil na čtvrtém místě a z českých týmů byl nejúspěšnější. Druhým mezinárodním turnajem v Praze byl turnaj Prague Powerchair Open, který v září pořádal klub Flor-in. Turnaje se zúčastnilo sedm týmů, z toho tři zahraniční. Tým Jaguars tento turnaj dvakrát vyhrál a v roce minulém byl čtvrtý. I tentokrát se nám dařilo a skončili jsme druzí, obklopení Němci a Italy. Za další velký týmový úspěch se dají počítat individuální ceny – Nejlepší hráč pro Standu a Nejlepší brankář pro Janu.
Na třetí mezinárodní turnaj jsme vyjeli v červenci do německého Rostocku. Desátého Euro-Cupu jsme se zúčastnili už po páté. K nezvyku hry s cizími týmy se přidalo i cizí prostředí. Na tomto turnaji se nám v minulosti celkem dařilo, když jsme byli v roce 2013 a 2015 čtvrtí. Letos jsme skončili pátí ze šesti týmů – konkurence byla silnější. Velký týmový úspěch je ale individuální cena pro Nejlepší brankářku, kterou byla zvolena Jana.
Letošní rok byl tedy po herní stránce opravdu povedený. Určitě sem musíme zařadit i působení celého týmu Jaguars v trénincích České reprezentace, do které se zapojil náš tým i naše trenérka Andrea, která se stala i trenérkou reprezentační. Nový tým se rozrůstá i o hráče z jiných ligových týmů a my máme radost. V příštím roce nás čeká test na mezinárodním turnaji. Fungující národní tým je velmi důležitý pro udržení motivace stávajících hráčů, a pro přilákání hráčů nových.
A co hráči našeho týmu? Osobně považuji za největší úspěch, že náš tým konečně našel takovou sestavu, která si sedla a drží beze změny pohromadě už třetí sezónu. Nikdo neodešel, a právě to je klíč k úspěchu našeho týmu – skvěle se známe, známe svoje možnosti. Jsme sehraní. Tým působí týmově i navenek, protože spolu rádi trávíme čas i po odpískání konce zápasu. A možná i proto naši sestavu loni rozšířila druhá brankářka Kristýna a na konci letošního roku přišli dva hráči z jiných týmů – Jiřík a Jarda. Ti tak doplnili naší stávající pevnou partu, kde jsou kapitánka Iva, brankářka Jana, „téčkař“ Pavel a střelci Denis, Honza a Standa. Díky týme a těším se na další spolupráci.
No a to nejdůležitější na konec. Úspěch našeho týmu stojí samozřejmě na naší trenérce, která se nám plně věnovala i v roce 2017. Andrea Kuncová je skvělá trenérka. Jako důkaz může sloužit soupis úspěchů našeho týmu. V českém prostředí jsme prostě nejlepší a dokážeme obstát i v mezinárodním srovnání. Není to zadarmo, ale poctivou prací na každotýdenních trénincích a na soustředění. Florbal je pro nás na prvním místě a my i naše trenérka mu věnujeme hodně času a energie. A to se nám vrací. Děkujeme a jedeme dál! Šťastný nový rok všem!