Poslední zářijové dny (28. a 29. září) přinesly Babí léto a již osmý ročník mezinárodního turnaje Prague Powerchair Open, který pořádá sdružení Flor-in. Jaguáři se zúčastnili již po páté – tento turnaj mají v oblibě a daří se nám tu. Loni jsme skončili čtvrtí, když jsme obhajovali dvě první místa z předchozích ročníků. Jelikož se turnaj koná v Praze, je to pro nás skvělá příležitost poměřit se se zahraničními týmy na domácí půdě. Vzhledem k tomu, že se turnaje účastnily i všechny tuzemské týmy, byl to také test před začátkem ligové soutěže, která začíná už za tři týdny.
Letošního ročníku Prague Powerchair Open se zúčastnilo celkem sedm týmů. Vedle čtyř týmů českých (Jaguars Praha, New Cavaliers Praha, Red Dragons Praha a Indiáni Plzeň) přijely i tři týmy zahraniční (A.S.D. Sharks Monza, Black Knights Dreieich a Hurricanes Bochum). Mohli jsme si tak zahrát oblíbeným systémem každý s každým v rámci jedné skupiny. V pátek nás tedy čekalo hned šest zápasů 2×10 min v základní skupině.
V prvním zápase nás čekal tým SK Indians Plzeň. Indiáni se v poslední době hodně zlepšovali, a tak jsme nechtěli nic podcenit. Byl to náš první zápas dne, a s těmi máme vždy trochu problém. Hra sice nebyla vždy uspořádaná, ale v první polovině jsme soupeře k ničemu nepustili a naopak nastříleli pět gólů. Tři góly si připsal Standa, jeden a jednu asistenci Honza a jednou se trefil Denis. Ve druhé polovině už soupeř dokázal skórovat a to hned třikrát. Ale i Standa přidal dva góly. Vyhráli jsme tedy 7:3. Zajímavé je, že na naši bránu letělo 11 střel, kdežto na soupeřovu „jen“ devět. Ukazuje to na držení taktiky střílení na jistotu a neodevzdávání balónku soupeři.
V dalším zápase nás čekal soupeř méně známý než tuzemské týmy, ale ne neznámý. S týmem Hurricanes Bochum z Německa se na tomto turnaji setkáváme pravidelně, i když je pravda, že po každé přijede v trochu jiném složení. Začali jsme dobře. Snažili jsme se držet danou taktiku – neodevzdávat zbytečně balónek a držet obranu. V první polovině padly jen dva góly – jednou střílel Honza a Standa asistoval a po druhé si role prohodili. V druhé polovině jsme se rozstříleli a přidali dalších šest gólů (3+1 Standa, 2 Denis a 1 dal Honza). Ani jedna z celkem osmi střel mířících na naš bránu neskončila v síti, takže jsme vyhráli 8:0.
Třetím soupeřem byli Sharks Monza. Italové na nás od začátku nastoupili s úplně jinou hrou, než hráli předchozí soupeři. Než jsme se přizpůsobili, byl konec prvního poločasu a prohrávali jsme 0:2. Na začátku druhé poloviny se nám podařilo snížit na 1:2, ale soupeř brzy přidal další branku. Ve 14-té minutě Standa opět snížil na 2:3, ale vyrovnat už se nám nepodařilo. Prohráli jsme těsně 2:3.
Čtvrtý zápas znamenal opět předligové testování, protože jsme hráli proti Red Dragons v jejich nové sestavě. Bohužel, sestavě velmi oslabené, což se projevilo hned od začátku zápasu. Vyhráli jsme 6:0.
To pátý zápas byl opravdová zkouška. Soupeřem nám byl favorit turnaje a vítěz německé ligy – Black Knights. S tímto týmem se na turnajích potkáváme celkem často. Letos jsme si spolu zahráli na turnaji Euro-Cup. Hra je to vždy vypjatá a vždy na vysoké úrovni. Pokud ovšem tým nastoupí v plné sestavě, tedy se svým nejproduktivnějším střelcem Nasimem Afrahem, všem dokáže, proč nyní patří k evropské špičce. Skóre zápasu otevřeli Němci a v šesté minutě už vedli 2:0. Standa sice do konce prvního poločasu snížil, ale jen na 3:1. V druhém poločase přidal Standa ještě jeden gól, ale soupeř přidal další dva. Black Knights tak vyhráli 5:2. Přestříleli nás i ve střelách na bránu a to 14:3.
Poslední zápas dne znamenal setkání s naším dosavadním hlavním ligovým rivalem – New Cavaliers. New Cavaliers letos nastupuji v lehce pozměněném složení, takže i toto byl malý test. Naše vzájemné zápasy byly vždy nervózní a vypjaté. Tentokrát jsem ten pocit od začátku neměla. Možná napětí uvolnila eskapáda kolem jednoho z rozhodčích a střídaček po začátku zápasu. Kdo ví. Snažili jsme se hrát danou taktiku, kterou jsme pilovali na srpnovém soustředění, a vycházelo to. Dá se říct, že jsme měli zápas celou dobu pod kontrolou. První gól ale padl až v šesté minutě první poloviny zápasu. Trefil se Standa. V osmé minutě se Tomáši Suchému podařilo vyrovnat, ale Denis po asistenci Standy krátce na to opět navýšil. První poločas tak skončil 2:1. Až v 16-té minutě vyrovnal Václav Uher, jenže v 17-té minutě Standa opět navýšil a na to už soupeř nebyl schopný odpovědět. Vyhráli jsme tedy 3:2. Vyrovnané skóre zápasu kopíroval i vyrovnaný počet střel na bránu – 6:5.
V sobotu ráno se dohrály poslední zápasy základní skupiny a bylo tak jasné, kdo postupuje do Play-off a koho čekají boje o páté místo. Základní skupinu podle všech očekávání vyhrál tým Black Knights bez jediného zaváhání. Druhé místo obsadil náš tým Jaguárů. Třetí místo pro někoho trochu překvapivě vybojoval tým Hurricanes Bochum a na čtvrté místo odsunul tým A.S.D. Sharks Monza. Hurricanes Bochum se tak stali naším semifinálovým soupeřem a Black Knights si o účast ve finále zahráli s Italy. Na pátém místě skončili po bojích v základní skupině Indians před šestými New Cavaliers a sedmými Red Dragons. Tyto týmy čekaly boje o konečné páté místo.
Do semifinálového utkání s Hurricanes Bochum jsme vstoupili opatrně. V základní skupině jsme je sice porazili hladce 8:0, ale semifinálové zápasy bývají jiné. Přeci jen jde o finále. Hrací čas se navíc protáhl na 2×15 minut. Začali jsme ale opět lépe a na konci šesté minuty už jsme vedli 3:0. Třikrát se trefil Standa, jednou s asistencí Denise. Pak se soupeřovi podařilo snížit na 3:1, ale byl to jeho jediný gól celého prvního poločasu. Standa navíc přidal další dva góly a na jeden nahrál Honzovi. I druhý poločas byl pod naší kontrolou. Soupeř sice přidal dva góly, ale my přidali další čtyři – třikrát se trefil Standa a jednou Honza, Denis si připsal dvě asistence. Vyhráli jsme tak 10:2 a dostali se do finále.
Druhý semifinálový zápas podle očekávání vyhrál tým Black Knights. Do zápasu jsme nastupovali celkem uvolnění, protože jsme mohli být se svým výkonem na tomto turnaji spokojení – dostali jsme se do finále a celou dobu jsme hráli to, co jsme chtěli. Skóre zápasu otevřel Nasim Afrah už v první minutě. A Standa ještě v první minutě i vyrovnal. I na německý gól ze třetí minuty jsme dokázali reagovat – tentokráte to byl Denis. Pak se ale strhla smršť a po prvním poločase soupeř vyhrával už 7:2. Třetí gól se nám povedlo přidat až v 19-té minutě zápasu a to dlouhou střelou Honzy po nahrávce Standy. 9:4. Ve 22-té druhé minutě se trefil Standa sám opět dlouhou střelou přes půl hřiště. 15-náct vteřin před koncem zápasu pak Standa s asistencí Denise upravil na konečných 13:5 pro favority Black Knights, kteří tak podle předpokladu vyhráli titul. My brali druhé místo a v této konkurenci jsme byli spokojení.
Pak už týmy čekala jen závěrečná večeře a slavnostní vyhlášení. Nejprve proběhlo předávání individuálních cen, které si mezi sebe rozdělily první dva týmy. Cenu pro nejlepšího střelce získal podle předpokladů Nasim Afrah a cenu pro nejlepšího hráče s T-stick dostal Armin Cerić, oba z týmu Black Knights. Cenu pro nejlepšího hráče získal Stanislav Cimpa a cenu pro nejlepšího brankáře pak Jana Stárková, oba z týmu Jaguars Na celkovém sedmém místě se umístil tým Red Dragons Praha, šestí nakonec skončili Indians z Plzně a páté místo vybojoval tým New Cavaliers. Na čtvrtém místě skončil tým Hurricanes Bochum, třetí skončili A.S.D Sharks Monza. Druhé místo bral náš tým Jaguárů a vítěz osmého ročníku turnaje Prague Powerchair open se stal tým Black Knights Dreieich.
Na závěr tradičně děkujeme naší trenérce Andree Kuncové, jíž vděčíme za naše úspěchy. Děkujeme taky našim fanouškům a pomocníkům – Matějovi, Jendovi, Mirkovi, Bobovi a Ivě. Ve zkoušce na novou ligovou sezónu jsme prošli. Celý tým šlapal pod taktovkou kapitánky Ivy jako hodinky, a to včetně našich střídajících hráčů Pavla a Kristýny, kteří také do hry zasáhli a to skvěle. Těšíme se na další zápasy.