O víkendu 6. a 7. května se konal mezinárodní turnaj Prague Cup, který pořádal náš klub EWSC Praha a to už po páté. Do Prahy se sjelo pět zahraničních týmů, ke kterým se přidaly tři české, abychom si zahráli pěkně každý s každým v rámci jedné základní skupiny. Zápasy proběhly opět v naší oblíbené Sportovní hale Radotín a jako ubytování opět posloužily internáty Jedličkova ústavu.
Co se týmů a možných favoritů týkalo, tak z pěti zahraničních týmů byly nováčky na turnaji jen dva – Iron Cats Zurich a Zeka Rollers Aargau – oba týmy přijely ze Švýcarska. Naopak Torpedo Ladenburg přijelo z Německa už po páté. Nechyběli ani na jednom ročníku, z čehož ročník 2011 ovládli a jinak vždy brali bronz. Tým De Pont Rotterdam (Nizozemsko) se na turnaj vracel po třetí. Minulý ročník vyhrál a na tom prvním byl druhý. Tým Trouble Makers Ljubljana (Slovinsko) přijel také po třetí. Kromě pořádajícího týmu Jaguars, který obhajoval semifinálovou účast a čtvrté místo z ročníku 2015, se přidal i tým New Cavaliers Praha a SK Indians Plzeň.
První sobotní zápas pro nás znamenal ostrý start. Nic vás nedostane do hry a turnaje tak, jako první zápas s jedním z nejlepších týmů v Evropě – De Pont Rotterdam. S tímto týmem už jsme se setkali mnohokrát, a to nejen na Prague Cupu. Jejich herní, ale i technická převaha byla vždy znát od první vteřiny a my se tak dostávali k prohrám, které šly nad 10 obdržených gólů. Na Prague Cupu 2015 náš zápas skončil 10:1. V semifinále dokonce 14:0. Letos jsme se snažili držet hlavně pevnou obranu. Byl to náročný zápas hlavně na koncentraci. Poločas skončil 0:4, ale na začátku druhé půlky se nám dařilo uhájit naší bránu celých 7 minut. Na naší branku letělo celkem 33 střel, což už žádný další tým na turnaji, se kterým jsme hráli, nejen že nepřekonal, ale ani se k podobnému počtu střel nepřiblížil. Že z těchto střel skončilo v naší bráně jen sedm, je úspěch. Nám se podařilo soupeře ohrozit jen čtyřikrát a budoucí nejlepší brankář turnaje neměl žádný problém si s těmito střelami poradit. Prohráli jsme tedy 0:7, ale dá se říct, že to pro nás byla prohra svým způsobem cenná.
Do druhého zápasu už jsme naskočili rozehraní a s velkým odhodláním tento zápas vyhrát. Náš soupeř byli Trouble Makers, tedy nám dobře známý tým a rival z posledních mezinárodních turnajů. Náš poslední vzájemný zápas z turnaje Powerchair Open 2016 dokázali Trouble Makers těsně vyhrát. Všechny naše zápasy jsou těsné a vypjaté. Ani tento nebyl výjimkou. Skóre otevřeli Slovinci hned na začátku zápasu, ale Denis brzy vyrovnal a Standa přidal v šesté minutě hned dva góly. Do konce poločasu se ale podařilo soupeři snížit na 3:2. V druhém poločase první otevřel skóre Denis, soupeři se sice podařilo v 17-té minutě snížit, ale těsnou výhru 4:3 už se nám podařilo udržet, i když nás Slovinci přestříleli 13:10. Vypjatost hry dokazují i udělené tři zelené karty (jedna pro Standu, dvě pro Slovince).
Následoval zápas s naším ligovým rivalem New Cavaliers. Hra byla celkem vyrovnaná, což dokazovalo i skóre v poločase – 1:1. Ovšem poměr střel na bránu jasně ukazuje, že našim střelcům nepřálo štěstí a neměli mušku. Na soupeřovu bránu poslali hned 18-náct střel za celou hru, kdežto Kavalíři naší bránu ohrozili jen čtyřikrát. Rozhodla až penalta, kterou Standa v 18-té minutě úspěšně proměnil. 2:1.
Další zápas byl opět proti těžkému soupeři – Torpedo Ladenburg. S tímto týmem se na turnajích také setkáváme často a také to většinou bývalo jednostranné vystoupení. Základem hry byla opět pevná obrana a čekání na chybu soupeře. Dařilo se nám držet taktiku, a tak jsme za první polovinu dostali jen dva góly. Na začátku druhého poločasu Paul Emmering navýšil na 3:0, ale pak dali po gólu Standa a Denis. Na konci 17-té minuty si soupeř vzal Time-out, ale ani po té nebyl schopen naší obranu prostřelit. Zlom nastal až v čase 19:35, kdy se Honza dostal do našeho brankoviště. Následnou penaltu Paul Emmering s přehledem proměnil a v čase 19:51 přidal ještě jeden gól, když se naše obrana rozpadla. Prohráli jsme tedy 2:5 (na střely 6:14), ale dá se říct, že správnou volbou taktiky jsme byli Torpédům konečně soupeřem.
Pátý zápas dne byl opět setkáním s ligovým soupeřem – Indians Plzeň. Indiání nastoupili v plné rychlosti a chtěli ukázat, že jejich rapidní zlepšení v poslední době nebyla náhoda. Za to našemu týmu, který od rána nevystřídal ani hráče, pomalu docházela šťáva. Soupeře jsme sice přestříleli 19:13, ale naše střely nebyly očividně příliš nebezpečné. Už v poločase jsme prohrávali 0:1. Konečné skóre bylo 3:2 pro Indiány.
Poslední zápas dne jsme potřebovali vyhrát, abychom si zajistili postup do semifinále. Náš soupeř byli Iron Cats, sice B tým silného švýcarského týmu, ale velmi sehraný a šikovný. Náš tým už byl opravdu unavený a unavená byla i technika. Soupeř byl naopak rychlý a dravý. První gól dali Švýcaři, když se Ivě zastavil vozík a vypadla z obrany. Denis ale brzy vyrovnal a v poločase byl stav 1:1. Hra se přelévala sem a tam, ale nakonec jsme dokázali vyhrát 3:2, i přesto, že nás soupeř přestřílel 14:8. Dva góly si připsal Denis a jeden Standa. Tím skončil první den a v neděli dopoledne nás už čekala dohrávka základní skupiny, semifinálové a finálové zápasy.
Poslední tým v základní skupině, se kterým jsme se měli utkat v neděli ráno, byli Zeka Rollers. Tým s mladými šikovnými hráči a velmi kvalitními hráči s T-stick hokejkami. Švýcarská škola a styl hry. V poločase jsme prohrávali 1:0 po gólu, který nám soupeř dal až v 9-té minutě zápasu. Snažili jsme se držet obranu a krok, ale hned na začátku druhého poločasu soupeř vstřelil další branku. Až v polovině druhého poločasu se podařilo Standovi snížit, jenže pak jsme otevřeli obranu ve snaze vyrovnat a místo toho jsme dostali další dva góly. Prohráli jsme 1:4 (na střely 8:17). Postoupili jsme tak do semifinále ze čtvrtého místa v základní skupině.
Semifinálové zápasy už se odehrávaly na přestavěném velkém hřišti, ale zůstali jsme na čase 2×10 minut. Naším semifinálovým soupeřem byl vítěz základní skupiny, což byl po pro někoho nečekaném vítězství 1:0 nad favorizovaným týmem De Pont tým Torpedo Ladenburg. Z předchozího zápasu jsme věděli, že pevná obrana na brankovišti na tento tým platí. Chtěli jsme tedy držet obranu a čekat na zbrkle vystřelený míček směrem na naší branku. To se nám celkem dařilo, ale do mnoha šancí se naši střelci nedostali. Torpedo zvítězilo poměrem 3:0.
Čekal nás tedy boj o třetí místo s týmem, který ve svém semifinálovém zápase také neuspěl, což byl tým Zeka Rollers. První dva góly padly do naší brány už na začátku prvního poločasu. Pak jsme drželi obranu, ale střelecké štěstí nám nepřálo. Pohár pro třetí místo si Švýcaři pojistili v 18-té minut gólem na 3:0.
Finále vyhrál tým Torpedo Ladenburg, když rozhodl gólem na samém konci vyrovnaného zápasu s týmem De Pont. Zvítězili 2:1 a po druhé se tak stali šampiony turnaje Prague Cup. Tým De Pont tedy skončil tentokráte druhý a nováček na našem turnaji, tým Zeka Rollers, obsadil třetí místo. Náš tým Jaguárů obhájil čtvrté místo z předchozího ročníku. Pátý skončil tým Trouble Makers, šestí Iron Cats, sedmí New Cavaliers a osmí SK Indians. Cenu pro nejlepšího brankáře získal Pascal Vredegoor (De Pont) s neuvěřitelnou úspěšností 94 %. Cenu pro nejlepšího střelce si odnesl Rodi Feller (De Pont) s 39-ti góly. A nejlepším hráčem s T-stick byl zvolen Jörg Diehl (Torpedo). Ceny si týmy a hráči přebrali na závěrečné večeři a párty v alternativních prostorech bývalé továrny MeetFactory.
Za náš tým musím říct, že jsme spokojení. Hráli jsme podle zvolené taktiky, a proti těm nejlepším týmům z Evropy už dokážeme celkem obstát. Opět se ale ukázalo, co všechno je třeba natrénovat a zlepšit, a je toho hodně. Zahraniční turnaje nám přináší novou a větší motivaci se zlepšovat. Vždy nám připomenou, že to, co stačí v české lize, je za hranicemi stále jen průměr a od těch „slavných a tradičních“ týmů se máme stále co učit.
Na závěr chceme klasicky poděkovat všem, co nám s turnajem pomáhali, co s námi hráli i těm, co nám fandili. A že těch lidí bylo hodně. Tradičně musíme začít naší trenérkou Andreou, která je prostě nejlepší a bez ní si to neumíme představit. Dále děkujeme strážníkům Městské policie Praha, kteří nám věnovali svůj čas a síly a starali se o hřiště a časomíry. Děkujeme i všem našim pomocníkům a dobrovolníkům – Elišce, Marušce, Ince, Matějovi. Jendovi, Ivě, Bobovi a dalším. Poděkování patří i firmě NetRex, díky níž jsme mohli všechny zápasy přenášet v přímém přenosu na našem kanálu na YouTube. Děkujeme i všem týmům, co přijeli.
Těšíme se na další ročník.